V srpnu 1991 se v Liberci – v atmosféře obav o společný stát – uskutečnil první ročník semináře věnovaného česko-slovenským vztahům. Ačkoliv to tehdy jeho organizátoři – konání iniciovalo Hnutí česko-slovenského porozumění a zorganizovali pracovníci nově vytvořené pedagogické fakulty v Liberci, Severočeského muzea a Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR – neočekávali, vznikla tím tradiční akce, která je minimálně svou dlouhodobou kontinuitou unikátní.
Seminář jako místo pravidelných setkávání a odborných diskusí českých a slovenských historiků, pedagogů, archivářů, studentů a dalších zájemců o česko-slovenské dějiny, konaných tradičně v poslední srpnové dekádě, přežil i rozpad česko-slovenské federace, jeho význam možná ještě stoupl.
Cílem setkávání není pouze hledání příbuzného a pozitivního ve vzájemných vztazích, ale také zkoumání konfliktů, rozporů a odlišných pohledů. V tomto smyslu přispívají liberecké semináře k tomu, aby hlubší poznávání dějin pomáhalo zbavit Čechy a Slováky traumat z minulosti. O ocenění této role semináře svědčí skutečnost, že nad ním převzala odbornou záštitu Česko-slovenská komise historiků, ustavená v roce 1993. Vedle tradičního pořadatele semináře – Katedry historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci – se na jeho organizaci v posledních letech podílejí Vzdělávací nadace Jana Husa, díky jejíž podpoře se semináře může účastnit řada českých i slovenských učitelů, a Ústav pro studium totalitních režimů. Mezi klíčové osobnosti semináře od počátku patřil profesor Univerzity Karlovy v Praze a posléze i liberecké katedry historie Robert Kvaček, z častých referujících je možno zmínit významné české a slovenské historiky Jana Rychlíka, Viléma Prečana, Ivana Kamence, Miroslava Pekníka, Norberta Kmetě či již zesnulého Jozefa Jablonického. Dále je třeba zmínit výraznou roli emeritní vedoucí katedry historie FP TUL Miroslavy Melanové, která byla dlouholetou hlavní organizátorkou semináře.
Zaměření a tím i struktura semináře se samozřejmě vyvíjí, v posledních letech je kladen důraz na didaktické využití vybraného tématu, čemuž odpovídá zařazení didaktického boku včetně workshopů do programu. (Seminář byla též udělena akreditace MŠMT k provádění vzdělávacích programů a vydávání osvědčení o jejich absolvování.) Stejně tak se stal stabilní součástí semináře blok věnovaný reflexi daného tématu ve filmové a televizní tvorbě. Účastníci mají možnost využít bohatého doprovodného programu, do něhož patří exkurze po libereckých pamětihodnostech (radnice, Liebiegova vila, historická budova lázní adaptovaná jako výstavní prostor Oblastní galerie v Liberci aj.), komentované promítání televizního dokumentu, autorské čtení a v posledních letech též jednodenní tematická exkurze.
Neodmyslitelnou součástí je i večerní přátelské posezení účastníků akce, spojené v posledních letech s vernisáží zapůjčené panelové výstavy. Referáty zaznívající na semináři byly publikovány nejprve v Česko-slovenské ročence, od roku 2012 jsou pak vydávány v samostatných monografiích připravovaných katedrou historie FP TUL a Ústavem pro studium totalitních režimů. Letošní seminář se kvůli koronovirovým omezením neuskutečnil.
Příští rok v srpnu 2021 proběhne již 30. ročník, jenž bude věnovaný fenoménu stížnosti v období existence komunistického režimu v Československu. Aktuální program semináře a další informace jsou zpřístupňovány na webových stránkách: http://cesko-slovenske-vztahy.cz/.
