Víra a nevíra v (ne)obvyklé době

| Co se děje na fakultě

!!!  S ohledem na dnes vydaná nařízení související s vyhlášením nouzového stavu od pondělí 5.10. se avizovaná přednáška Prof. Tomáše Halíka bude konat pouze on-line. Odkaz pro online konferenci  !!!

Srdečně zveme na zajímavou přednášku s besedou o vztahu víry a nevíry v dnešní (ne)obvyklé době, která se uskuteční online v pondělí 5. 10. 2020 od 18:00 hodin. K tématu promluví prof. PhDr. Tomáš Halík, Ph.D. z ČKA/FF UK Praha, doc. PhDr. David Václavík, Ph.D. z FP TUL a PaedDr. ICLic Michal Podzimek, Ph.D., Th.D. z FP TUL. Pořádá Katedra filosofie FP TUL ve spolupráci s Českou křesťanskou akademií a John Tepmpleton Foundation. Více informací o náplni přednášek naleznete v přiložené pozvánce. V souvilosti s aktuálními opatřeními je možné se k přednášce připojit pomocí Microsoft Teams Meeting pouze ONLINE.

Pozvánka

Za pořadatele k chystané besedě na několik otázek odpověděl doc. Václavík z KFL:

  • Co Vás s jako dlouholetého badatele v religionistice inspirovalo kuspořádání tohoto semináře a pozvání právě prof. Halíka?

Asi před třemi lety jsem byl osloven týmem kolem prof. Halíka, který tehdy obdržel Templetonovu cenu, a součástí ceny bylo obdržení grantu, který se věnuje tématu, které je mi blízké, totiž vztahu Čechů k náboženství. S profesorem Nešporem a profesorkou Hamplovou jsme připravili prvotní sociologickou analýzu – anglicky se tomu říká white paper. Na to navázal prof. Halík dalším velkým „templetonovským“ grantem, který začal vloni, vznikl širší konzultační tým a explicitně se věnujeme vztahu mezi věřícími a nevěřícími z širší, světové a evropské perspektivy. Projekt má celou řadu doprovodných akcí – workshopy a semináře pro širší veřejnost i pro odborníky, ty bývají 2-3 x do roka a přijíždí na ně významní experti, byl tu např. José Casanova, jeden z nejvýznamnějších sociologů náboženství současnosti. Součástí projektu je i medializace, komunikace s širší veřejností, a součástí toho je i přednáška prof. Halíka. Liberec jsme vybrali, protože patří do oblasti považované tradičně naší společnosti za nejméně religiózní.

  • Je v české společnosti, která je obecně považována za teistickou, toto téma aktuální a proč?

Ateizace české společnosti je tak trochu národní mýtus, podobně jako že jsme potomci husitů nebo Švejkové. Sociologické výzkumy ukazují mnohem komplikovanější obraz. Striktních ateistů je u nás relativně málo, nevymykáme se společnostem, jako je holandská, britská, společnosti skandinávské atd. Počet rigidních ateistů se pohybuje mezi deseti a patnácti procenty. To, co je ale v české společnosti typické, je nedůvěra k náboženským institucím. Češi se někdy deklarují jako ateisté ne proto, že by neměli žádnou víru v nadpřirozeno, ale že jsou velmi skeptičtí, často až nepřátelští vůči náboženským institucím. To pak nesprávně interpretují jako ateismus. Výzkumy ukazují, že se spíše pohybujeme v jakémsi spektru od tzv. analytického ateismu, tj. odmítání jakéhokoliv nadpřirozena, po další verze, jako např. apateismus, tj. postoj, kdy je mi to úplně jedno, nebo postoj, který prof. Halík trochu poeticky označuje jako něcismus: věřím v něco, ale neidentifikuji to s žádnými tradičními formami, Bohem nebo Duchem.

  • Katedra filosofie připravuje mj. budoucí učitele občanské výchovy. Jaké místo v ní v současnosti zaujímá seznámení studentů s filosofickými nebo náboženskými systémy? (Není kladen větší důraz např. na politologii nebo sociologii?)

O tom to není. Studenti by měli spíše získat přehled o různých společenských problémech, o což se v našem nově akreditovaném programu Základy společenských věd pro střední školy právě snažíme. Vymezujeme témata, která považujeme za klíčová pro fungování společnosti, a ta se snažíme ukázat z různých perspektiv – filozofické, sociologické, politologické, religionistické, antropologické. Ve spolupráci s historiky se snažíme, aby studenti byli schopni začlenit tato témata do širšího historického kontextu.

Již asi třicet let se ukazuje, že mizení náboženství, které očekávali sociologové po II. světové válce, se ukázalo jako chiméra. Od 60. let vidíme, že náboženství nemizí, jen se různě transformuje. V posledních dvaceti letech se mluví dokonce o náboženském revivalu, včetně tradičních náboženských forem, problematického náboženského fundamentalismu, až po nová náboženská hnutí, fenomén New Age nebo různé formy non-religion či unbelieve. Mnohé globální problémy dnes mají mimo jiné i náboženské pozadí.

  • Profesor Tomáš Halík je u nás velmi známou, ale v některých konzervativních kruzích kontroverzní osobností, čím konkrétně zaujal nebo inspiroval vás osobně?

Když jsem studoval religionistiku, chodil jsem v Praze na jeho přednášky, zejména z psychologie a sociologie náboženství. Tehdy pro mě díky kontaktům do zahraničí a znalosti literatury objevil některá nová zajímavá témata. Hlavně jde o ono téma nevíry, ateismu, kterému se v posledních letech intenzivně věnuje a kde jsme se odborně protnuli. V oblasti občanské a politické si cením, že se nebojí, nehledě na ultrakonzervativní postoje převládající části české katolické hierarchie, otvírat důležitá témata jako otázky menšin, mezináboženského dialogu, ale i otázku, co jsou vlastně křesťanské hodnoty, protože ty se dnes často zaměňují s něčím, co nemá s křesťanstvím moc společného. Znám to i z jiných kontextů, např. se věnuji problematice střední Evropy, jedním z mých témat je Polsko, kde lze pozorovat snahu propojovat myšlenky nacionalismu s křesťanstvím apod. Tomáš Halík je tedy pro mě hlasem současného spektra katolicismu, které ukazuje jeho jinou tvář, než zpravidla známe z médií, protože i v těch má bohužel většinou prostor konzervativní strana.

 

IMG 4219

kontakt

Technická univerzita v Liberci,
Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická
TUL ICO W
Děkanát fakulty:
Univerzitní náměstí 1410/1
460 17, Liberec 1
Telefon: +420 48 535 2815

Fakturační adresa:
Studentská 1402/2, 46117, Liberec 1

IČ: 46747885 | DIČ: CZ46747885

Adresy pracovišť

Vzdálená pomoc pro zaměstnance FP TUL

© Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická na Technické univerzitě v Liberci