Absolventi naší fakulty - Mgr. Lenka Lengyelová

| Naši absolventi

Učitelka na malotřídní základní škole Světlá pod Ještědem, kde šestým rokem vyučuje ve všech ročnících (1. - 5. ročník): český jazyk v 5. třídě, naukové předměty a výchovy ve všech ročnících.  Škola má 37 žáků a dvě kmenové třídy.

Studovala na FP TUL, v červnu 2019 absolvovala program  Učitelství pro první stupeň.

 

LengyelováJak probíhal začátek distanční výuky?

V pondělí po jarních prázdninách, kdy již byly školy zavřené, jsme měli první poradu s vedením školy, pedagogy i nepedagogickými pracovníky, abychom se domluvili na společném postupu. Jedním z prvních kroků, které jsme udělali, bylo zkontaktování rodičů, abychom je seznámili se situací a zjistili, jakými cestami jsou s námi schopni v době distanční výuky komunikovat. Zda mají bezproblémové připojení na internet, jaké mají další technologické možnosti apod. S každým rodičem jsem vedla cca 5-10 minutový rozhovor. Na základě těchto informací jsme sestavili informační email pro všechny rodiče s konkrétnějšími informacemi. Od té chvíle již každá vyučující komunikuje s rodiči a žáky sama. Každá máme své metody, jak vyučování na dálku řešíme, v tomto jsme dostali volnou ruku. Rodiče mají možnost nás kdykoliv kontaktovat. Jsem s nimi domluvená, že mi mohou volat nebo psát i večer nebo o víkendu. Od té doby mám telefon neustále při ruce.

Zjistili jsme naštěstí, že většina rodičů má možnost si doma nebo v práci materiály stáhnout nebo tisknout. Přesto jsme první týdny ještě některé materiály tiskli sami a rozváželi do schránek. S vedením školy jsme se domluvili, že budeme pracovat co nejvíce z domova, abychom se ve škole příliš nepotkávali.

Během druhého týdne jsme na základě zpětné vazby od rodičů a dětí u školy umístili zapečetěnou schránku, kam mohou děti své práce odevzdávat. Především pro mladší děti je motivační i samotná procházka ke škole, stejně jako okamžik, kdy svůj úkol vhazují do schránky. Všechny odevzdané práce se snažíme v co nejkratší době opravovat a posílat dětem zpětnou vazbu.

Jaké byly reakce dětí a rodičů na tuto novou situaci?

Děti byly samozřejmě na začátku trochu vykulené. Situace byla pro ně, jejich rodiče, ale i pro nás učitele zcela nová. Postupně jsem si vytvořila cesty, jak si s dětmi i s jejich rodiči zachovat co největší kontakt. Se staršími dětmi jsem si vytvořila skupinu na WhatsAppu, která nám slouží pro oboustrannou komunikaci, upozorňování a možnost se rychle dotázat. Je to skvělá okamžitá zpětná vazba a možnost být v kontaktu. Posílají tam také fotografie svých badatelských úkolů a pokusů. Posílají tam i vtipy a úsměvná videa. Děti jsou zde bezprostřední, nemají zábrany se na něco zeptat. Tím ulehčují i práci rodičům, protože si většinu otázek a nejasností kolem učiva touto cestou vyřeší samy.

S rodiči prožívám příjemnou spolupráci, snažím se s nimi domlouvat individuálně. Pokud má žáček problémy, rodiče jsou zaměstnaní nebo domácí výuku nezvládají z jiných důvodů, hledáme jiné způsoby, jak vše zvládnout.

Pro žáky z prvních až třetích ročníků tvořím především hravé pracovní listy s tvůrčími úkoly, děti je odevzdávají do školní schránky a já pak na každý odepíšu formou e-mailu se zpětnou vazbou a povzbuzením. Někteří rodiče úkoly scanují a posílají elektronickou formou. Je to vždy na vzájemné domluvě a technických možnostech každé rodiny.

Když jsem již po prvním týdnu distanční výuky viděla, že pro nejmladší dceru začínám tisknout množství pracovních listů, které se jí štosují na stole (a slyšela jsem tyto reakce i od přátel s podobně starými dětmi), bylo mi jasné, že pro svoji výuku chci najít nějakou jinou cestu. A proto jsem se přes YouTube kanály a díky radám nejstarší dcery naučila během týdne pracovat s Google Clasroom, ve které jsem vytvořila kurzy pro předměty, které učím ve 4. a 5. ročníku, celkem mám devět kurzů. Když jsem si byla jistá, že vše funguje, jak by mělo, zavolala jsem rodičům, abych jim tento způsob výuky nabídla. Byla jsem potěšena jejich pozitivní reakcí i tím, že neměli obavy z toho, že přicházím s něčím odlišným, než na co jsou zvyklí od kolegyň. Dostala jsem zelenou i od rodičů, kteří jsou na home office a o počítač se musí s dětmi podělit. Rodiči byli velmi vstřícní a ochotní se s touto aplikací seznámit a umožnit dětem její používání. S každým svým žáčkem jsem pak vedla cca dvouhodinový telefonický rozhovor a učila ho krok za krokem s učebnou pracovat. Byla jsem mile překvapena, jak vše rychle pochopili a naučili se Google Clasroom téměř s lehkostí používat. Během prvních dnů občas zavolali, že potřebují poradit, ale postupně se do toho bez větších problémů dostali. Již od počátku měli do tohoto nového způsobu práce velkou chuť a věřím, že jim to výuku pro tyto dny zpestřilo. Děti mají tuto aplikaci nainstalovanou i ve svých telefonech, mohou si i tam úkoly, komentáře nebo hodnocení snadno zobrazit.

V tuto chvíli Google Clasroom používáme již sedm týdnů a já jsem velmi ráda, že jsem to zrealizovala. Nabízí mnoho zajímavých možností, tvorbu rozmanitých úkolů a materiálů. Dává možnost téměř bezprostředního kontaktu, reakcí a komentářů ze strany učitele i žáků. Je to přehledné, děti zde mají všechno na jednom místě, vidí, co mají za úkol, jaké mají termíny pro jejich splnění, vidí slovní hodnocení. Mají možnost tisknout materiály přímo odtud.

Práci to určitě učinilo rozmanitější i pro mě. Od rodičů mám zpětnou vazbu, že je to fajn. Mám i pozitivní reakce na stoupající digitální gramotnost dětí. Sama to vidím u své dcerky, která u prvního úkolu potřebovala poradit i s háčkem nad písmenem, ale teď si téměř vše dokáže vyřídit sama.

Jaké další online technologie používáte?

Google Hangouts pro video chaty, což je skvělé třeba pro výuku novější látky, pro opakování učiva, pro vysvětlení zadaných úkolů nebo jen pro příjemné popovídání si. Děti také už vytváří své vlastní prezentace, které na video chatu představují ostatním a učí se tím i navzájem. Také využívají tuto doménu k sociální interakci po skončení oficiální výuky, kdy děti nechávám si popovídat už bez mé přítomnosti.

Taková setkání děláme 2x týdně. Respektuji to, že mnoho dětí má během týdne online výuku i ze ZUŠ a také jejich starší sourozenci mají videohovory na svých školách a rodiče často také potřebují počítač využívat.

Myslíte si, že větší používání digitálních technologií může být pozitivní důsledek této situace?

V této situaci určitě ano. IT vnímám v současné době výuky na dálku jako skvělý prostředek, jak být s dětmi ve větším kontaktu, jak jim připravovat výuku zajímavější a kreativnější a jak jim dávat bezprostřední zpětnou vazbu a také ji dostávat od nich.

Pokrok nezastavíme, a přestože sama nejsem velký fanoušek přílišného používání digitálního technologií, tak vím a vidím, že při výuce mi to nesmírně pomáhá i v běžné situaci. Už pominula doba, kdy jsme hledali informace jen v encyklopediích a knížkách.

Pokud děti používají media způsobem, který jim pomáhá v růstu, tzn., že k odkazu např. na YouTube mají ještě připravenou práci a doplňující otázky, tak je to dobře. Učí se vyhledávat informace a to je určitě pro dobu, ve které žijeme, užitečné.

To, co ale také považuji za důležité a co je pro mě i normální součástí výuky na 1. stupni v běžném roce, je směřování dětí ven do přírody. Vymýšlím úkoly tak, aby nemusely jen sedět u psacích stolů nebo u počítačů. Děti si během distanční výuky samy vyrobily badatelské deníky a do nich zaznamenávají průběžně svá nejrůznější pozorování a aktivity. Pozorují dlouhodobě proměny jimi vybraného stromu, pěstují rostliny, tvoří krystaly, vyrobily si korouhvičky a pozorují vítr, zkoumají srážky, souhvězdí, tvoří si venku na zahradách sluneční soustavu atd. Dělají to rády, posílají mi neustále fotografie svých bádání a komentáře. Rodiče jim v tom pomáhají, což vnímám také jako velmi pozitivní.

Jak hodnotíte žáky?

Hodnotíme slovně. Chválíme, chválíme, chválíme, protože už jenom samotná aktivita dětí je úžasná. Myslím si, že je fajn třeba i to, když od slabšího žáka přijde excelentní práce a je tím pádem jasné, že práci neudělal sám, tak je to vlastně dobré znamení o tom, že s dítětem fungují rodiče. Myslím, že spousta rodičů zjistila, že se děti ve škole opravdu učí a CO se učí. U dětí, které nemají takovou pomoc rodičů, zase vidíte tu dřinu, s jakou úkol plní. Rozhodně tedy žáky hlavně chválím, snažím se s nimi být neustále v kontaktu: dát jim zpětnou vazbu co nejdříve po tom, co mi nějaký úkol odevzdají nebo se mě na něco ptají.

Samozřejmě také sledujeme doporučení státu, takže jsme v kontaktu s paní ředitelkou a připravujeme závěrečné hodnocení podle těchto doporučení. Závěrečné hodnocení tohoto pololetí bude složené především z předchozích výsledků: vysvědčení z prvního pololetí, případně známek získaných za těch několik týdnu výuky v tomto pololetí a právě také za jejich práci a aktivitu v současném distančním vzdělávání.

Zkoušení či písemky online apod. nedělám, vytvářím k tématům kvízy a různé úkoly, které ověřují jejich poznatky a které jim opravuji a posílám zpět s komentáři. Známkování v tuto chvíli podle mě nemá smysl také kvůli tomu, že těžko zjistím, jak velkou měrou na vypracování spolupracoval rodič nebo starší sourozenec.

Jak plánujete pokračování výuky v tomto pololetí a v dalším roce?

Připravujeme se na pokračování výuky na prvním stupni od 25. května podle současného nařízení MŠMT z 30. 4. Škola bude pro žáky otevřena. Rodiče jsme o všem informovali a momentálně (do 11. 5.) čekáme na jejich odezvu. Je na jejich uvážení, zda za zvýšených hygienických opatření a s přihlédnutím k rizikovým faktorům v jejich rodinách děti do školy pošlou. Na základě toho budeme výuku koncipovat – pro ty žáky, kteří budou ve škole přítomni, a také pro ty, kteří budou dál vyučováni na dálku.

Daří se vám postupovat podle tematických plánů, zavádět nové učivo, nebo se soustředíte spíše na procvičovací aktivity?

V češtině, v matematice trochu probíráme nové učivo, ale jde to samozřejmě mnohem pomaleji. U žáků pátého ročníku, který je na naší škole závěrečný, se snažíme pokračovat, abychom vše obsáhli. Především ale opakujeme. Počítáme s tím, že v září začneme učivo opakovat a vracet se k tomu, co se nestihlo. U naukových předmětů určitě také nelze probrat všechno, nová témata se snažím představovat nějakou hravou formou a prostřednictvím zajímavých audio nebo videomateriálů. V přírodovědě stavím úkoly především na nejrůznějších bádáních, nejlépe venku. Myslím, že děti už tráví dost času sezením u počítače a pracovních listů, takže je dobře, kde to jde, aby se hýbaly a vytvářely si samy něco svého.

Myslím si tedy, že s ohledem na naší malotřídní školu bude možné v dalším roce poměrně plynule pokračovat, protože máme velkou možnost k žákům přistupovat individuálně. Ani já ani kolegyně v tomto nemáme žádné velké obavy… snad jen u prvňáčků, u nichž ta mezera bude velká, jakoby úplně znova nastoupí do školy a tam bude práce určitě víc. Samozřejmě u nich hodně záleží na tom, jak to jejich rodina zvládá teď.

Pozitiva a negativa pro vás jako učitelku.

Mínus

  • nemožnost přímé práce s dětmi, která je pro mne nenahraditelná.
  • velké množství práce, kterou s touto výukou mám. Pracuji mnoho hodin denně, sedm dní v týdnu, často po nocích. Protože vytvořit podklady, vše dokonale vysvětlit a připravit písemně je samozřejmě mnohem náročnější, než když se připravuji na přímou výuku, ve které je možnost učivo spontánně dovysvětlit, reagovat na momentální otázky a situace.
  • náročnost zajišťování zpětné vazby, opravování úkolů a prací které mi žáci posílají. Ale musím říct, že osobně to nevnímám příliš negativně, je to sice zátěž, ale beru to jako součást své práce.

Plus

  • nové způsoby komunikace s dětmi, jejich aktivní spolupráce a pozitivní reakce na zadané úkoly, chuť pracovat. Velmi mě potěší, když mi přijde zpráva s přáním dobrého rána.
  • také mnohem intenzívnější kontakt s rodiči. Já poznávám lépe je, ale i oni mne.
  • naučila jsem se používat nové technologie a aplikace, seznámila se s množstvím nových materiálů a podnětů, určitě mi to pomůže i v další práci.

Pozitiva a negativa pro žáky.

Mínus

  • chybějící kontakt se spolužáky. Děti se spolu velmi kamarádí, mají silné vazby, byly zvyklé spolu trávit čas i po škole.
  • pro některé děti chybějící motivace k učení. Všechny v sobě nemají vnitřní motivaci, že by se samy od sebe rády učily a potřebují trošku podpořit nebo popohnat.
  • i kolektiv při výuce samozřejmě pomáhá a podporuje, protože přemýšlejí všichni dohromady a ne každý sám u počítače nebo pracovního listu. Chybí jim skupinová práce, když mají možnost na něčem pracovat společně.
  • pro některé je těžké vytvořit si v těchto dnech určitý řád a věnovat se studiu průběžně a nedohánět vše na poslední chvíli.
  • únava z dlouhotrvající situace. Děti musí být mnohem více motivováni a povzbuzováni. Osm týdnů v „izolaci“ bez kamarádů a společných zážitků je pro děti velmi dlouhá doba.

Plus

  • samostatnost, i když tu u našich žáků trénuje i malotřídní uspořádání školy
  • učí se plánovat si svůj den a svoji práci.
  • uvědomují si, že spousta věcí, které běžně ve škole dělají, nejsou jen tak, když je musí dělat sami.
  • naučili se lépe pracovat s počítačem a seznámili se s různými aplikacemi.
  • pracují více společně s rodiči.
  • alespoň u nás děti tráví mnoho času venku na vzduchu, na výletech s rodiči. Na to určitě tolik času za běžné situace nebylo.

Pozitiva a negativa pro školství.

Mínus

  • Přerušení klasické prezenční výuky a z toho plynoucí současné i budoucí problémy, jejichž řešení nemusí být vždy z dlouhodobého hlediska a především s ohledem na žáky a studenty pozitivní.
  • Otazníky kolem znovuotevření škol (nejen 1. stupňů ZŠ):
    • technická náročnost a velká míra zodpovědnosti ponechaná na ředitelích, mnoho nejasností ve vydaných nařízeních.
    • dodržování všech nařízení a přísných hygienických pravidel.

Plus

  • našly se nové způsoby výuky, nové možnosti komunikace, využívají se nové výukové materiály.
  • školy a jejich pedagogové se k této situaci dokázaly postavit a zrealizovat distanční výuku.
  • spolupráce a komunikace školy a pedagogů s rodiči.
  • možná jisté docenění učitelské profese.

Jsem velmi vděčná, že mohu i v tomto náročném období distanční výuku vnímat spíše pozitivně – a na tom má největší zásluhu bezvadná spolupráce dětí a jejich rodičů. Přeji nejen jim, ale i všem kolegům mnoho tolik potřebných sil a trpělivosti na všechno, co teď musí zvládnout.

Moc Vám děkuji za tento rozhovor.

kontakt

Technická univerzita v Liberci,
Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická
TUL ICO W
Děkanát fakulty:
Univerzitní náměstí 1410/1
460 17, Liberec 1
Telefon: +420 48 535 2815

Fakturační adresa:
Studentská 1402/2, 46117, Liberec 1

IČ: 46747885 | DIČ: CZ46747885

Adresy pracovišť

Vzdálená pomoc pro zaměstnance FP TUL

© Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická na Technické univerzitě v Liberci