Skip to main content
Studijní program
Vybrat jiný studijní program

Dějiny a společnost v moderní době

    Kód studijního programu:
    P0222D120053
  • Typ studia:
    Doktorský
  • Forma:
    Prezenční
  • Platnost od:
    2023
  • Standardní doba studia:
    4 roky
  • Maximální doba studia:
    9 let
  • Vyučovací jazyk:
    Čeština
Kontakty

  • Garant studijního programu: 
    prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc., dr. h. c.
    e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

  • Kontaktní osoba pro oblast historických věd: 
    doc. PhDr. Jaroslav Pažout, PhD.
    e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

  • Kontaktní osoba pro oblasti sociologie a filozofie, religionistiky a teologie: 
    doc. PhDr. David Václavík, PhD.
    e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Cile studia

Doktorský studijní program je zaměřen na získání hlubokých znalostí dějin, významných aspektů společenského vývoje a myšlenkových a ideologických systémům moderní doby. Tou rozumíme epochu od nástupu osvícenství (tedy cca od 17. století v západní Evropě, v poměrech habsburské monarchie s určitým zpožděním cca od poloviny 18. století), kdy dochází k výrazným proměnám fungování státu, k převratu v ideové sféře včetně zásadní změny vztahu k etablovaným náboženstvím i k proměně socioekonomických poměrů. Pod pojem moderní dějiny a společnost zde přitom zahrnujeme i období nazývané v historiografii jako dějiny soudobé. Pokud jde o teritoriální rozměr, bude se náplň doktorského studia primárně pohybovat v evropském prostoru s akcentem na střední Evropu a samozřejmě s nutnými přesahy do kontextu světového. Toto směřování je v souladu s odborným profilem obou kateder, jež doktorské studium zaštiťují, tedy katedry historie a katedry filozofie. Zároveň vyplývá z přesvědčení, že právě poznání vývoje společnosti v moderní době má klíčový význam pro pochopení současného světa a jeho problémů. Studium poskytuje doktorandkám a doktorandům rozsáhlé teoreticko-metodologické a faktografické znalosti včetně seznámení se soudobými výsledky vědeckého výzkumu a aktuálními odbornými diskusemi. Zároveň je jeho část směřována prakticky – doktorandky a doktorandi získají schopnosti potřebné pro vědeckou práci spočívající ve vytváření různých typů odborného textu, účastech na konferencích, badatelských pobytech v zahraničí i tvorbě projektové žádosti.

Profil absolventa

Absolvent(ka) disponuje hlubokými znalostmi moderních dějin, myšlenkových systémů a ideologií ovlivňujících vznik a podobu moderní společnosti, současných historických a sociálně vědních diskusí a metodologických postupů. Ve zvolené konkrétní tematice dokáže reagovat na mezinárodní diskusi a k této diskusi přispět. Je schopen/schopna porozumět náročným teoretickým textům z oblasti humanitních a sociálních věd, propojit obecně teoretickou a empiricky konkrétní rovinu odborné práce na zvoleném tématu, navrhnout a provést náročný, soustavný, původní, metodologicky poučený a teoreticky relevantní historický či sociálně vědní výzkum, přesvědčivě ozřejmit jeho teoretická východiska, zasadit výsledky vlastního výzkumu do kontextu mezinárodního bádání o dané problematice, orientovat se v praktických i etických aspektech publikační činnosti, efektivně pracovat s konstruktivní kritikou vlastních textů, sepsat kvalitní a přínosný odborný text vyhovující mezinárodním standardům a uplatnit získané organizační dovednosti a schopnosti prezentace v praxi.

Obsahové zaměření

Absolvent(ka) může nalézt uplatnění v různých oblastech sociálních a humanitních věd, v pedagogické a vědecké práci v historických a dalších humanitních vědách (např. politologie, religionistika či kulturologie), ve školství, v neziskových organizacích, v poradenství, ve sdělovacích prostředcích, v překladatelství apod. Doktorské studium klade důraz na jeho mezinárodní rozměr, na získávání zahraničních zkušeností a budování kontaktů se zahraničními pracovišti, což rozšiřuje okruh možného uplatnění, případně realizaci postdoktorského projektu.

Přijímací řízení pro akademický rok 2024/2025

  • Přijímací řízení: ano
  • Termín podání přihlášky: do 15. června 2024
  • Obsah a forma přijímací zkoušky: ústní pohovor
    • Kandidát(ka) při ní prezentuje svoje dosavadní studijní a odborné vědecké výsledky a zamýšlené téma dizertační práce.
    • Uchazeč(ka) do 15. června 2024 předloží:
      1. teze dizertační práce (cca 5 normostran)
      2. strukturovaný životopis obsahující seznam publikační a vědeckovýzkumné činnosti
      3. motivační dopis (cca 2 normostrany)
  • Důležitým kritériem pro přijetí do doktorského studia je schopnost uchazeče zapojit se v rámci profilace doktorského studijního programu do vědeckovýzkumné činnosti pracovišť FP TUL, zajišťujících doktorský studijní program.

Další informace k přijímacímu řízení jsou vyvěšovány na úřední desku.

Podat přihlášku ke studiu

Doporučená témata a tematické okruhy disertačních prací

(uchazeč/ka může předložit i jiné téma disertační práce odpovídající obsahu doktorského studijního programu Dějiny a společnost v moderní době)

  • Moderní ateismus, jeho dopady a proměny
  • Fenomén tzv. politických náboženství
  • Formování moderních národů v rámci habsburské monarchie v 1. polovině 19. století (komparace)
  • Revoluce národů habsburské monarchie 1848–1849: spolupráce a konflikty
  • Národnostní politika v Předlitavsku 1867–1914 (komparace vývoje jednotlivých národů) České země a Rakousko-Uhersko za první světové války. Hospodářský a sociální vývoj, politický vývoj, národnostní konflikty
  • Hospodářský, sociální a politický vývoj Československa v meziválečném období
  • Národnostní politika a národnostní konflikty v první a druhé Československé republice (1918–1939) v kontextu vývoje mnohonárodnostních států střední a jihovýchodní Evropy
  • Okupační režim v českých zemích 1939–1945 v kontextu režimů okolních okupovaných a satelitních států
  • Slovensko v letech 1939–1945: hospodářský, sociální a politický vývoj. Vliv existence válečného slovenského státu na poválečný vývoj česko-slovenských vztahů
  • Rozpad Československa v kontextu rozpadu mnohonárodnostních států východní a jihovýchodní Evropy
  • Komunistická strana Československa jako monopolní držitelka moci (1948–1989)
  • Politický, hospodářský a sociální vývoj v 60. letech 20. století
  • Politický, hospodářský a sociální vývoj v období tzv. normalizace
  • Opoziční hnutí v Československu v období tzv. normalizace, jeho spolupráce a komparace s opozičními hnutími v zemích středovýchodní Evropy
  • Trestněprávní perzekuce v komunistickém Československu
  • Pedagogická věda po roce 1948
  • Profesionalizace učitelstva 1869–1918 (spolky, odborná literatura, sjezdy)
  • Německé a české učitelstvo v meziválečném období
  • Reforma školy v meziválečném období
  • Emancipace žen učitelek
  • Výchova a vzdělávání v totalitě
  • Vývoj německé regionální historiografie v 19. století na Liberecku (reflexe v díle Hermanna Hallwicha /1838–1913/)
  • Regionální historiografie v 19. století v dílech německých vlastivědných badatelů z Frýdlantska
  • Emigrace ze sudetských oblastí rakouské monarchie do USA v 19. století
  • Průběh a výsledky 1. pozemkové reformy na bývalých šlechtických statcích v pohraničí Resocializace/akulturace rodin českých reemigrantů z Polska na severu Čech po roce 1945
  • Orientalismus malých evropských národů
  • Evropské myšlení 19. století v zrcadle obrazu asijských kultur
  • Česko-indické vztahy v letech 1920–2020
  • České reakce na nová náboženská hnutí asijského původu