Vyjádření děkana k dění v Izraeli

Milé studentky, milí studenti, milé kolegyně, milí kolegové,
patrně jste zaznamenali, že dlouholetý izraelsko-palestinský konflikt o tomto víkendu eskaloval do podoby, která je již  otevřenou válkou mezi Izraelem a Palestinou, či spíš Izraelem a hnutím Hamas.

Velmi jsem váhal, jestli se ke konfliktu, jehož kořeny a příčiny, možná nejen mně, nejsou zcela srozumitelné, veřejně vyjadřovat. Otřesné videozáznamy a další informace mnou ale hluboce otřásly. Rád bych proto vyjádřil svůj hluboký nesouhlas s násilím, s napadením jednoho státu druhým, jednoho člověka člověkem jiným...

Není to tak dávno, co jsem se vyjadřoval k jinému konfliktu - k válce na Ukrajině. Jsem si vědom, že existuje i řada dalších konfliktů, které nejsou tak medializované a které se nás zdánlivě tolik nedotýkají. Přes již poměrně dlouholetou životní zkušenost jsem se nestal „imunním“  a soucítím s rodinami všech obětí těchto konfliktů, s těmi, kteří se do nich dostávají bez svého zavinění. Rád bych vyjádřil naději, že se podaří najít cestu, jak násilí a boje zastavit jednou provždy.

Rozumím tomu, že člověk nesmí ustupovat brutálnímu násilí, protože se pak stává svým způsobem vlastně jeho spoluviníkem. Často si ale kladu otázku, co člověk může udělat, aby tyto krajní situace nenastávaly. Možná jsem naivní, ale stále se domnívám, že je to v naší moci. Na promocích často opakuji větu matky Terezy „Sami víme, že to, co děláme, je kapkou do moře. Ale kdyby tahle kapka v moři nebyla, chyběla by tam.“
       
Rád bych vás proto poprosil, abyste měli na paměti, že každý může přispět svou kapkou  k tomu, aby zlo nemělo sílu rozrůst se do tak obludných rozměrů, jakých jsme už víc než půldruhého roku svědky na Ukrajině nebo teď v Izraeli a Palestině. Mysleme na porozumění pro potřeby druhých, empatii a zkusme řešit naše problémy, které přirozené vznikají,  bez použití hraničních prostředků. Zkusme si připustit, že řada problémů nemá jednoduchá řešení a že naše očekávání nemohou být vždy naplněna.

Věřím, že v řešení mnoha složitých otázek a problémů nám může pomoci technický pokrok. Přeci i taková umělá inteligence dokáže velmi dobře shrnout bez emocí naši historickou zkušenost, nastínit možnosti řešení problémů apod. Dokážeme toho ale využít?

Stále věřím, že ano. Doufám, že vy také.

Jan Picek