Současná katedra historie byla pod názvem katedra dějepisu založena na pedagogické fakultě v roce 1991. Jejím duchovním otcem i organizátorem a zároveň prvním vedoucím byl Rudolf Anděl, jenž v tu dobu zastával též funkci proděkana fakulty. V roce 1996 ho ve vedení katedry vystřídala Miloslava Melanová. Spolu s rozšiřujícím se počtem studentů se postupně dařilo získávat další odborníky pro výuku i vědecký výzkum. Z obecně známých historiků, kteří na katedře působili či stále působí, můžeme uvést mj. Roberta Kvačka či Jana Rychlíka.
V první fázi existence katedry byla jejím hlavním posláním příprava budoucích učitelů dějepisu pro druhý stupeň ZŠ, nejprve v pětiletém studijním programu, posléze v rámci strukturovaného studia v bakalářském a navazujícím magisterském studiu jak v prezenční, tak kombinované formě. V roce 2020 se podařilo dosáhnout akreditace dějepisu pro druhý stupeň ZŠ a pro střední školy. Od roku 2006 garantuje katedra také bakalářský program Kulturněhistorická a muzeologická studia, připravující odborníky pro nejrůznější typy historických pracovišť i pro státní správu. (Po reakreditaci se od akademického roku 2020/21 nazývá tento program Historická a muzeologická studia.) Na něj je možno navázat studiem Historie, jehož absolventi získávají titul Mgr. Součástí studia učitelství dějepisu i odborné historie jsou české a světové dějiny, kulturní historie i dějiny regionální. V učitelské verzi studia je především v navazujícím magisterském studiu kladen důraz na oborovou didaktiku. V oborovém studiu jsou vyučovány specifické předměty, jakými jsou mj. muzeologie, dějiny skla a bižuterie, dějiny textilní výroby, průmyslové dědictví, základy památkové péče, základy archivnictví atd. Studenti mají možnost zadávat si bakalářské i magisterské práce ve všech těchto oblastech. Katedra disponuje knihovnou, v níž lze nalézt podstatné publikace a periodika pro studium.
Katedra spolupracuje při praxích, výuce i výzkumné práci s podobnými pracovišti v českých zemích i v zahraničí. Významná je trvalá spolupráce s regionálními odbornými pracovišti (archivy, muzea, galerie, Ústav památkové péče a jeho objekty), jejichž pracovníci se podílejí na výuce. Dalším výsledkem této kooperace je recenzované periodikum Fontes Nissae, vydávané pravidelně od roku 2000. Posluchači mají možnost se zapojit do celé řady vědecko výzkumných aktivit katedry, ať již v rámci SVUČ, SGS a jiných projektů, či činnosti pobočky Sdružení historiků ČR – Historického klubu 1872 při katedře historie. V současnosti je možno zmínit mj. mapování míst paměti na perzekuované či marginalizované obyvatele Liberce. V rámci programu Erasmus+ mohou studenti vyjet na studijní pobyt na některou z partnerských zahraničních univerzit. Ve spolupráci s dalšími institucemi pořádá katedra každoročně v druhé polovině srpna odborný česko-slovenský seminář, uskutečnilo se již 29 ročníků. Katedra organizuje či se podílí na organizaci řady odborných konferencí, seminářů, workshopů i přednášek pro veřejnost. V posledních letech proběhla mj. konference věnovaná vzniku Československa a provincii Deutschböhmen (2018), pořádaná na půdě fakulty katedrou ve spolupráci se Státním oblastním archivem v Litoměřicích. Jejím výsledkem je kolektivní monografie. Také z česko-slovenských seminářů vydává katedra historie spolu s Ústavem pro studium totalitních režimů publikace, v současnosti je připravována v pořadí sedmá. Z projektů řešených poslední dobou na katedře můžeme zmínit mj. grantový projekt GAČR Nejisté mandáty. Volby a jejich legitimizace v českých zemích a Československu 1848–1939 (hlavní řešitel Jan Rychlík).
