Projekty na FP TUL

V rámci projektu Erasmus+ KA171, tzv. Kreditové mobility řešeného na Technické univerzitě v Liberci je zapojena také FP TUL a to týmy na katedře chemie a katedře pedagogiky a psychologie. Dále je do projektu zapojený výzkumný ústav CXI TUL. TUL je zkušenou institucí v oblasti mobility s USA. Tento projekt kreditové mobility posiluje mezinárodní vazby a rozvíjí klíčové znalosti a dovednosti nejen zaměstnanců, ale i studentů.

Oddělení bioinženýrství KCH FP TUL spolupracuje s Centrem pro polymery a kompozitní materiály na Auburn University v Alabamě, USA. V rámci projektu jsou uskutečňovány krátkodobé stáže zaměstnanců z TUL v Auburn. Cílem stáží je obohatit profesní i osobní zkušenosti týmu Bioinženýrství a přispět k rozvoji mezinárodní spolupráce mezi oběma pracovišti. Dále jsou v rámci tohoto projektu uskutečňovány příjezdy kolegů a studentů z Auburn University na TUL.

KPP FP TUL intenzivně spolupracuje v rámci tohoto projektu s University of Maine at Augusta. V roce 2024 navštívila v rámci projektu Erasmus+ Technickou univerzitu v Liberci rektorka UMA Jenifer Cushman s několika přednáškami spojenými s intenzivní diskusí a její kolega didaktik elementární matematiky a geometrie Tim Surrette. Tato spolupráce navazuje na předchozí dlouholeté propojení týmu z TUL a UMA v oblasti propojené výuky. Cílem je vzájemné obohacování v oblasti inovativních metod výuky, tandemové výuky a online výuky.

Dalším partnerem v rámci TUL je tým doktorky Aleny Ševců z CXI TUL. V rámci této mobility jsou zváni vyučující z Auburn University v Alabamě do kurzů vedených katedrou chemie a katedrou biologie a ekologie FP TUL a zároveň je pro rok 2025 plánovaná dvouměsíční stáž doktoranda z Auburn University na TUL, a naopak stáž studentky TUL v Auburn.

Nanovlákna a nanovlákenné příze představují podle současné odborné literatury potenciál ke zvýšení kvality chirurgických nití. Vzhledem k nedostatečné robustnosti jejich současných způsobů výroby však nelze nanovlákenné nitě vyrábět kontinuálně a přenést takovou výrobu do průmyslového měřítka. Proto nanovlákenné chirurgické nitě dnes nejsou k dispozici pro klinické použití. Projektový tým má ambici tento problém vyřešit. Vyvinuli jsme efektivní metodu, která umožňuje kontinuální výrobu elektricky zvlákňovaných nanovlákenných přízí, které mají potenciál být použitelné v chirurgických nitích. Hlavním cílem projektu je otestovat nanovlákenné chirurgické nitě vyrobené našimi originálními laboratorními metodami střídavého elektrického zvlákňování a zkoumat jejich funkcionalizaci a testovat jejich mechanické, fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti. Konkrétní cíle projektu: • Prvním konkrétním cílem projektu je použít metodu střídavého elektrostatického zvlákňování pro laboratorní výrobu funkcionalizovaných nanovlákenných přízí. • Biokompatibilita a také pro-adhezivní vlastnosti připravených přízí na bázi nanovláken budou hodnoceny pomocí in vitro testů na fibroblastech, buňkách prezentovaných v pojivové tkáni. • Dalším cílem je testování mimořádných vlastností chirurgických stehů obsahujících příze na bázi nanovláken. Jedná se hlavně o mechanické vlastnosti a schopnost řídit proces uvolňování léčiva. • Vybrané příze na bázi nanovláken budou také testovány in vivo na malých laboratorních zvířatech. V rámci týmu Technické univerzity v Liberci projekt řeší zejména oddělení bioinženýrství Katedry chemie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické ale i kolegové z Katedry textilních a jednoúčelových strojů Fakulty strojní. Tvorba nanovlákenných lineárních textilních struktur bude nepochybně mít významné důsledky pro oblast zdravotnických prostředků. Bez nadsázky lze předpokládat, že nanovlákenné příze způsobí podobnou revoluci ve zdravotnictví, jakou způsobily 2D nanovlákenné vrstvy.

https://www.isvavai.cz/cep?s=jednoduche-vyhledavani&ss=detail&n=0&h=NW24-08-00133

Bakteriální infekce u pacientů s rozsáhlými poraněními představují závažný a život ohrožující zdravotní stav, často se špatnou prognózou. Rozsáhlá a hluboká poranění navíc mohou vést k rozvoji šoku, infekci, sepsi a smrti. Proto je v tomto projektu snaha vyvinout nový a jedinečný kompozitní materiál pro obvazování ran. Navrhovaný materiál pro obvazování ran je založen na biologicky odbouratelných nanovláknech vyrobených z polykaprolaktonu technologií stejnosměrného elektrického zvlákňování. Navíc do něj jsou začleněny lipofosfonoxiny (LPPO), nově vyvinuté antibakteriální látky na Ústavu organické chemie a biochemie AVČR v týmu Dominika Rejmana. LPPO prokázaly minimální až nulovou toxicitu na eukaryotické buňky v baktericidních koncentracích. Hlavním cílem tohoto projektu je optimalizovat složení a technologii výroby nanovlákenného obvazu na rány s obsahem LPPO. Je prováděna série experimentů in vitro s použitím příslušných buněk, které se podílejí na hojení ran, aby bylo možné posoudit účinnost vyvinutého obvazu. Následně je vyhodnocován nově vyvinutý obvaz na rány v experimentech in vivo na modelech hlodavců a prasat s normálními i infikovanými ranami. Celkovým cílem tohoto projektu je vyvinout a charakterizovat nový zdravotnický prostředek s významným potenciálem pro použití v klinické praxi u lidí. Kombinací biologicky odbouratelných nanovláken a LPPO jako antibakteriálního činidla se je v tomto projektu snaha vytvořit pokročilý prostředek tedy obvaz na rány, který podporuje hojení a zároveň účinně bojuje proti bakteriální infekci.

https://www.isvavai.cz/cep?s=jednoduche-vyhledavani&ss=detail&n=0&h=NW24-08-00073

Spoluřešitel: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta potravinářské a biochemické technologie (prof. Kateřina Demnerová)

Tříletý projekt, zahájení 1.1.2023

Mikrobiální infekce komplikují úspěšnou léčbu mnoha zranění. Proto jsou hledány nové technologie usnadňující hojení, snižující mikrobiální rizika a zároveň nezvyšující rizika vzniku antimikrobiální rezistence. Předkládaný projekt si klade za cíl vyvinout nanovlákenné materiály se strukturou shish-kebab (NFSK) napodobující baktericidní struktury vyskytující se na křídlech hmyzu. Možnost cíleného ovlivnění interakcí prokaryotických i eukaryotických buněk s NFSK pomocí úprav morfologie a struktury bude studována v průběhu projektu. Ideální NFSK by měl být biokompatibilní a inhibovat růst nežádoucích mikroorganismů bez nutnosti funkcionalizace. V rámci projektu budou analyzovány mikrobiální interakce s NFSK ve formě jednotlivých vláken i vrstev, konkrétně adheze, tvorba biofilmu, odpověď na oxidativní stres a degradace. Dále bude ověřena biokompatibilita. Navržený soubor cílů dosud nebyl studován, výstupy projektu proto mohou značně usnadnit vývoj nové generace biomateriálů. Cílem projektu je výroba materiálů se strukturou shish-kebab (NFSK), charakterizace jejich fyzikálně-chemických a morfologických vlastností a vlivu na tvorbu biofilmu, viabilitu mikrobiální populace a její oxidativní odpověď a zároveň biokompatibilitu z hlediska interakce s eukaryotickými buňkami.

Pro bakalářské obory se zaměřením na vzdělávání je vytvářena nová forma státní závěrečné zkoušky z pedagogiko-psychologického základu. Projekt byl vybrán a finančně podpořen neziskovou organizací Otevřeno, aby posílil praktické a profesní zaměření bakalářské přípravy budoucích učitelů. Studenti prokážou své profesní kompetence v oblasti pedagogického plánování výuky a vytvoří komplexní pedagogickou přípravu, při níž využijí jak svých teoretických poznatků, tak zkušeností z absolvovaných pedagogických praxí.

Na katedře pedagogiky a psychologie ve spolupráci s MŠMT a dalšími fakultami připravujícími učitele realizujeme projekt, jehož cílem je připravit kurzy pro učitele mentory (novější terminologií pro „provázející učitele“) z fakultních škol, podpořit rozvoj jejich mentorských dovedností a v důsledku toho zkvalitnit reflektivní pojetí pedagogických praxí. Kurzy budou vytvořeny a realizovány také pro „uvádějící učitele“, kteří by podle nové legislativy měli poskytovat na školách mentoring začínajícím učitelům.

Členové katedry pedagogiky a psychologie a katedry geoinformatiky a didaktiky informatiky byli přizváni katedrou marketingu FE TUL do mezioborového projektu, jehož cílem je výzkumně zmapovat, jak děti středního školního věku využívají internet, zda a v jaké formě zde na ně působí reklama a jak to ovlivňuje jejich nákupní chování. Předmětem výzkumu bylo dále zjistit, zda, kým a v jaké míře jsou děti o reklamě působící na internetu vzdělávány. Výstupem projektu bude odborná monografie, pracovní listy pro žáky, metodika a edukativní videa pro učitele, to vše i v elektronické podobě ke stažení na internetu. Věříme, že projekt pomůže ke zkvalitnění mediální výchovy na základních školách.

Členové katedry pedagogiky a psychologie se s podporou agentur GAČR a TAČR dlouhodobě zabývají výzkumem klimatu učitelských sborů. Výsledkem je monografie Učitelské sbory základních škol a jejich sociální klima: Vícepřípadová studie učitelských sborů. Projekt v současnosti pokračuje praktickou aplikací poznatků získaných výzkumem do školského terénu. Učitelské sbory základních i středních škol Libereckého kraje zapojené do projektu od nás získávají nejen diagnostiku sociálního klimatu, ale je jim nabídnuta pomoc a podpora v tom, jak klima zlepšit a dlouhodobě ho pozitivně utvářet.

Katedra pedagogiky a psychologie se systematicky a dlouhodobě zasazuje o rozvoj paměti zapomenutých pedagogických osobností a inovativních vzdělávacích koncepcí v rámci vědeckých projektů ve spolupráci s Národním pedagogickým muzeem J. A. Komenského v Praze, Akademií věd ČR), Filozofickou fakultou UK v Praze a s vybranými evropskými univerzitami (Humboldtova univerzita Berlín, ELTE Budapešť, Vídeňská univerzita, Univerzita Curych a Katolická univerzita v Miláně). Pracovníci katedry usilují o propojení řešení aktuálních otázek vzdělávání s reflexí nad pedagogickou praxí minulosti, která vrhá zajímavé světlo a pohledy na základní pedagogické otázky, jako jsou výchova a svoboda, autorita, humanita, modernita, emancipace, genderová problematika či rovné vzdělávací šance. V rámci podpořených projektů GAČR se podařilo vedle publikování domácích a zahraničních kolektivních monografií, organizování pravidelných mezinárodních konferencí dosáhnout rozvoje mezinárodního interdisciplinárního časopisu Historia scholastica. Ten nyní vydává FP TUL ve spolupráci s NPMK Praha a v roce 2022 byl přijat do prestižní vědecké databáze SCOPUS.

Chrámová hudba a zvuk varhan se spojí s příběhy a odkazem rodu Harrachů.

Cílem projektu je vyprávěním přiblížit Harrachy jako ty, kteří v horách podporovali zakládání horských bud, nechali přivézt první lyže, zmodernizovali lesní hospodářství. Pak sestoupíme do údolí, kde najdeme čilý ruch skláren, železáren, železnice, nových cest a podíváme se i do Prahy, právě se staví Národní divadlo, Národní muzeum a vedle toho je důležité také podpořit i dostavbu svatovítské katedrály. Budeme vnímat poslání ctnosti a vznešenosti, tak jak si ji Harrachové po staletí předávali svým „Ctnost vítězí nad nepřízní“ a vše propojíme krásou hudby, která dá čas na usebrání. Přidáme nějakou „poudačku“ a projektem se pokloníme Harrachům, protože oni zvelebovali tento a kraj a mysleli vždy i na ty nejposlednější.

Do projektu je zapojen Tří generační sbor – Bohemia chór FP TUL, sbor Aura Rosa U3V TUL, sbor při ZŠ Světlá pod Ještědem s absolventkou FP TUL Lenkou Lengyelovou.

Komponovaný pořad se bude prezentovat na místech spojených přímo s rodem Harrachů i v Liberci: 

Rokytnice nad Jizerou  - kostel sv. Michaela s Dr. Janem Luštincem, 13. 5. od 17 hod.

Liberec - kostel sv. Antonína Velikého s hercem Václavem Helšusem, který se ujme vyprávění, 23 .5. od 19 hod.

Hejnice, chrám Navštívení Panny Marie, 28. 5. od 15:30 hod.

Harrachov - kostel sv. Václava, 8. 7. od 16 hod.

Jilemnice - kostel sv. Vavřince s Dr. Janem Luštincem, 22. 7., od 16 hod.

září - Liberec, foyer divadla F. X. Šaldy s hercem Václavem Helšusem

Liberec - Galerie Lázně s Dr. Janem Luštincem, 18. 10. od 17 hod.