V souvislosti se zvrácenou rasovou politikou německého nacionálního socialismu byla nucena opustit své domovy v Liberci řada obyvatel. Nejen demografické proměny města a změna politického systému roku 1938, vedly k tomu, že ti, které Norimberské zákony označily za Židy, zmizeli většinou cíleně z „paměti“ města.  Kvůli extrémnímu vyústění v podobě tzv. konečného řešení židovské otázky, kterým se mělo stát kompletní vyvraždění všech takto označených osob, výrazná část druhou světovou válku nepřežila. Mezi ně patřila i rodina Emila Deutsche. Rekonstrukci jejího životního příběhu se zabývá tento projekt. Na tomto konkrétním případu jedné z mnoha takových rodin tak popíši dopady tehdejší politické situace na život perzekuovaného jedince.

Srovnání distribuce pylů během roku ve vybraných oblastech Libereckého kraje za posledních pět let. Vysvětlení změny druhového složení pylů v návaznosti na klimatické podmínky v jednotlivých letech. Vytvoření map rozšíření pylů v jednotlivých letech a interpretace změny distribuce pylů za posledních pět let.

V odborných studiích je prokázán pozitivní vliv pravidelné pohybové aktivity a optimálního tělesného složení na lidské zdraví (fyzické, psychické i sociální). Z hlediska našich informací a rešerše literatury však nebyla do současné doby zpracována studie, která by analyzovala vztah mezi rozdílnými stravovacími zvyklostmi a objektivně změřenou pohybovou aktivitu a současně i tělesným složením u současné české populace dětí a mládeže. Z toho důvodu je hlavním cílem projektu analyzovat pohybovou aktivitu a tělesné složení u 7–17letých jedinců s ohledem na jejich rozdílné stravovací zvyklosti. Pohybová aktivita je monitorována objektivně pomocí akcelerometru ActiGraph GT9X a tělesné složení je měřeno prostřednictvím tělesného analyzátoru InBody 720 (verifikována dobrá validita i reliabilita přístrojů). Stravovací zvyklosti jsou zjišťovány standardizovaným dotazníkovým šetřením. Projekt bude příspěvkem k podpoře zdravého životního stylu mladé generace.

Motorická kompetence je způsobilost vykonávat pohyb (pohybový akt) adekvátním způsobem. Motorická kompetence hraje důležitou roli během ontogeneze jedince a zabývají se jí různé disciplíny: vývojová psychologie, psychologie práce, medicínské disciplíny a kinantropologie. Úroveň motorické kompetence u dítěte neovlivňuje pouze pohybový vývoj, ale má vliv také na vývoj řeči, schopnost učení, hybnost ruky (jemná motorika) a souvisí s úspěchem dítěte na prvním stupni ZŠ. Nízká úroveň motorické kompetence se nezvyšuje samovolně vývojem, je třeba intervenční zásah. Je důležité, aby se jejím rozvojem zabývali už i pedagogičtí pracovníci na základních školách. Proto vytváříme intervenční pohybový program pro pedagogy 1. stupně ZŠ, který uvede pedagogy do práce s dětmi se sníženou motorickou kompetencí, tj. dětí projevujících se jako nešikovné, nemotorné. Program budou moci pedagogové využít při hodinách tělesné výchovy, výtvarné výchovy, anglického jazyka, českého jazyka a matematiky.

Profese učitele pošla u nás za několik posledních desetiletí významnými změnami např: kurikulární reformy, koncept inkluze) s dopady na učitele. Týkají se zvýšené pracovní zátěže a profesních  nároků na učitele i na fungování samotné školy. Práce se zabžvá zjišťováním názorů učitelů druhého stupně ZŠ v Libereckém kraji na jejeich profesní podmínky vytvářené školou a společností. Využit bude kvalitativní a kvantitativní výzkumný přístup. Kvalitativní výzkum využije metody rozhovoru, kvatitativní výzkum metodu dotazníku. Využita budou také data ze závěrečné práce "Podmínky práce učitele" (SVUČ 2019). Následně získaná data budou analyzována a interpretována.

Tato práce se zaměřuje na variantu andaluské španělštiny mluvenou ve městě Granada, které se nachází ve východní části regionu Andalusie. Na základě teoretické informací, ziskaných z různých publikací o andaluské španělštiny je analizovaná řeč 12 účastníků různého pohlaví, věku a vzdělání. Každý z nich se zučastnil v kratkém rozhovoru, které byl zaznamenaný prostřednictvím audio náhravek, vytvořených mobilním telefonem. Rozhovory účastníků představují řeč mluvenou v Granadě, která je podrobně prozkoumaná z pohledu fonetického, morfosintaktického a lexikálního.

Projekt se zabývá výzkumem šetření klimatu učitelských sborů ve vybraných základních školách. V dané problematice budeme analyzovat, pomocí dat z minulých let, posun charakteristik zjištěného klimatu. Sběr dat byl analyzován již v roce 2016 a 2018. Otevřena bude diskuze ke stabilitě klimatu, případně k možným příčinám jeho proměn. Cílem projektu je zjistit a zhodnotit posun v charakteristikách klimatu učitelských sborů u vybraných základních škol.

Tato práce se zabývá historií a aktuální situací českých sídel z pohledu bydlení, preferencích pro výběr typu bydlení a o argumentech pro výběr bydlení samotného. Jednotlivé aspekty jsou vnímány samostatně a propojovány s ostatními faktory. Z analýzy jednotlivých prvků vyvstanou
pozitivní a negativní stránky, stereotypy nebo představy jednotlivců i společnosti.

Hlavní myšlenkou skautingu je všestranný rozvoj osobnosti. Konkrétní činnosti, pomocí kterých by k tomuto všestrannému rozvoji mělo docházet, jsou pak definovány ve skautské výchovné metodě. Ta mimo jiné zahrnuje, či v budoucnu bude zahrnovat, tyto body: učení se aktivní činností, příroda jako objekt zájmu a pobyt v ní, zapojení se do společnosti ve smyslu aktivního občanství. K všestrannému rozvoji osobnosti patří i digitální gramotnost, která je vyžadována při každodenních činnostech. GIS, jakožto systém umožňující ukládat, spravovat a analyzovat prostorová data, tedy data reprezentující reálné jevy a objekty, je využitelný při činnostech vycházejících ze skautské výchovné metody a zároveň reaguje na jeden z fenoménů současnosti – digitální gramotnost.

Práce se zabývá alternativním vzděláváním a snaží se přiblížit jejich instituce v Libereckém kraji, na Jičínsku a Mladoboleslavsku veřejnosti. Tyto instituce využívají odlišné metody a organizace výuky, kterými se snaží přiblížit vědomosti a dovednosti dětem a mladistvým. V tuto chvíli neexistuje seznam těchto institucí, který by napomohl ke snadnějšímu navázání kontaktu veřejnosti s nimi. Teoretická část práce vymezí základní informace o institucích alternativního vzdělávání a konkrétně se zaměří na Waldorfskou a Montessori pedagogiku. Výsledkem praktické části je vytvoření databáze alternativních institucí ve zmíněných lokalitách a následně tvorba interaktivní mapy.