Proč ve výuce podporovali učitelé ve 20. století činnostní vzdělávání? Proč škola rozvíjí žáky ke svobodě a zároveň je v nemalé míře často disciplinuje? Proč usilovali učitelé a učitelky v meziválečném období, aby škola byla místem zdraví a hygieny, zdravého učení, zdravého vývoje a rovněž sociální podpory? Jak prostor školy, třídy, ale i venkovního prostředí určuje cíle vzdělávání?
Nejen na tyto otázky hledali studující učitelství pro 1. stupeň ZŠ a doktorského programu z katedry primární a preprimární pedagogiky naší fakulty odpovědi v rámci mezinárodního projektu ERASMUS BIP na Cattolica Universita v Miláně, kde spolu s účastníky z dalších šesti evropských univerzit řešili téma Prostor a tělesnost jako kulturně pedagogický fenomén.
Na projektu se v prvním květnovém týdnu společně se studujícími z Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci sešli studentky a studenti pedagogických oborů z Humboldtovy univerzity v Berlíně, Univerzity v Portu, Universidad Complutense de Madrid a Kodaň-Aarhus University v Dánsku, a to po dubnovém online programu přímo na Katolické univerzitě v Miláně. Pro účastníky byl připřaven nabitý odborný, ale i kulturně doprovodný program, díky kterému všichni zažili Miláno a severní Itálii v jarním počasí, přátelské atmosféře a v komparaci různých odborných pohledů.
„ERASMUS BIP program je ideální možností propojení studentek a studenů z několika zemí a univerzit, aby se na jedno téma podívali z různých kulturních perspektiv a nadnárodního pohledu,“ říkají za FP TUL Dana Kasperová, Veronika Bačová a Tomáš Kasper a dodávají: „Doufáme, že se tento cíl podařilo naplnit a studentky a studenti nahlédli širší kulturní a společensko-sociální souvislosti vzdělávání, které mnohdy za aktuálními problémy nejsou tolik vidět. Jejich pochopení je ale pro učitelskou profesi velmi důležité.“
Program odborně a studijně posunul i účastníky projektu, jak sděluje doktorand Matyáš Fízek: „Odborně a metodologicky se člověk naučí dívat na témata z různých perspektiv, a to je pro vlastní doktorský výzkum velmi podstatné.“
Podobně za magisterské učitelské obory sdělila Denisa Simaku: „Program byl zajímavý, i když dlouhé bloky jednotlivých modulů byly náročné na pozornost, jazykové i obsahové porozumění, ale pobyt se vyplatil. Mnoho nových zkušeností, které ve studiu i v učitelské praxi využiji.“
Celý program tak nejen prohloubil odborné znalosti účastníků, ale také podpořil schopnost pedagogicky reflektovat vzdělávací prostředí jako kulturně formující prostor. Ukázal, že výuka není pouze přenosem informací, ale součástí širšího společenského a historického kontextu, ve kterém se utváří hodnoty, vztahy i samotné pojetí vzdělávání.
