Koncem března 2026 se dva naši doktorandi historie, Anna Vrkoslavová a Vilém Skopal, zúčastnili letní školy na Amrita University (Kérala, Indie), která proběhla díky prestižnímu mezinárodnímu projektu ESIND, který vede jako hlavní řešitel doc. Fárek z katedry geografie (KGE). Projekt ESIND spojuje badatele z 38 zemí, aby zmapoval vnímání Indie v dlouhodobé perspektivě a pokusil se najít vzájemné porozumění.
Doktorandi historie se zúčastnili týdenní letní školy na indické Amrita University
Po velmi úspěšné první letní škole pořádané na půdě TUL Martinem Fárkem proběhlo ve dnech 23.–27. 3. 2026 její pokračování v Indii. Doc. Fárek tentokrát spolupracoval s dr. Arvindem Kaušikem, který působí na Centru pro studium spirituality a kultury na Amrita University. Obě akce proběhly pod záštitou projektu Europe’s Representation of India (COST Action CA23144 ESIND), který se zabývá mezikulturním (ne)porozuměním mezi Evropou a Indií.
Druhá letní škola se konala na indické Amrita University a sdružila přibližně dvacet mladých výzkumníků z Evropy i Indie. Hlavním tématem byla problematika východisek teorií kastovního systému a otázka relevance těchto teorií pro řešení společenských problémů dnešní Indie.
Letní školy se účastnili i dva doktorandi programu Dějiny a společnost v moderní době, Anna Vrkoslavová a Vilém Skopal. Měli možnost celý týden formálně i volněji debatovat se svými kolegy o problémech indické společnosti, dědictví evropského kolonialismu v současném poznání indické kultury, i o nových cestách poznání umožňující toto dědictví překonat a umožnit tak skutečně rovnocenné partnerství mezi Indií a Evropou.
Anna Vrkoslavová vyzdvihuje strukturu celého kurzu, kdy „byly bloky perfektně sladěny dohromady a témata kast a problémů indické společnosti byla probírána z různých úhlů pohledu.“ Pro oba doktorandy byla letní škola unikátní v tom, že se během workshopů skutečně povedlo propojit evropské a indické výzkumníky. „Velice povedené byly debaty ve skupinách o třech až čtyřech lidech, kdy jsme sdíleli momenty, které nás překvapily, a s pomocí kolegů formulovali otázky, které z těchto momentů plynou,“ říká Vilém Skopal. „Tyto skupiny byly složené z evropských a indických účastníků,“ pokračuje doktorand, „takže jsem měl možnost porozumět tomu, co je pro indické kolegy důležité a proč. Což bylo pro mé evropské přemýšlení občas složité k pochopení kvůli odlišné kulturní zkušenosti.“ Také pro Annu byly „v určitém smyslu ještě důležitějším prvkem diskuse, které se rozpoutaly vždy po formálních kurzech, kdy si účastníci urovnávali nové myšlenky v hlavě. Tohoto prostoru pro diskuse bylo během dnů spousta, což dávalo účastníkům možnost navázat hlubší akademické i přátelské vztahy.“
Letní školou posluchače provázeli dva zkušení odborníci na problematiku evropské konceptualizace indické kultury. Dr. Sufija Pathan vedla kurzy zaměřené na analýzu teorií kastovního systému v souvislosti s její problematickou aplikaci při řešení současných společenských problémů. Konkrétně se věnovala vlivu této teorie na formování indické legislativy a tomu, jak tento proces vede k dalším, mimo jiné i ekonomickým problémům. Doc. Fárek se ve svých kurzech zabýval problémy komparace kastovní diskriminace v Indii a rasové segregaci v USA, což je metoda, která do značné míry určuje současnou debatu o kastách. Na mnoha příkladech ukázal neadekvátnost této komparace, ale také její východiska pramenící z osvícenského pohledu na vývoj lidských společností.
Poslední den dr. Kaušik moderoval širší debatu, během které účastníci mohli reflektovat získané poznatky, sdílet problémy svého výzkumu a klást další otázky ohledně různých aspektů spojených nejen s tématem letní školy. Jelikož se v této fázi účastníci dobře znali, názorové výměny probíhaly v přátelské atmosféře, i když ne vždy spolu jednotliví debatující souhlasili.
A co by doktorandi řekli na závěr? Oceňují možnost intenzivní spolupráce s indickými kolegy, které pomohla opravdu zažít indickou jinakost. „Během letní školy jsem si uvědomil, nakolik je pro Indy důležitá neverbální komunikace. Neustále se navzájem vnímají a komunikují posunky, gesty i výrazy ve tváři,“ říká Vilém. „Důležitá je míra intenzity této komunikace, kterou v Evropě neznáme,“ dodává. Pro Annu bylo „velice obohacujícím prvkem možnost poznat indické kolegy a diskutovat s nimi o jejich názorech, které často poskytly nový pohled na probíraný problém. Skrze tyto rozhovory šlo lépe poznat indickou jinakost, která je svým způsobem předmětem našeho výzkumu, a kterou dle mého názoru nejde poznat pouze z literatury.“
Text připravil Mgr. Vilém Skopal
