Přejít na hlavní obsah

GAČR podpoří nový projekt oddělení Bioinženýrství

| Aktuality

Grantová agentura České republiky (GAČR) od roku 2026 do konce roku 2028 finančně podpoří projekt Nanofibers with Shish-Kebab Topography Enabling Reduced Antimicrobial Use with High Efficiency, jehož hlavním řešitelem je profesor David Lukáš z našeho oddělení Bioinženýrství katedry chemie.

„Jsem nadšená, že jsme tento nový GAČR dostali, je to totiž téma, které mám strašně ráda,“ uvedla docentka Eva Kuželová Koštáková, která se svou doktorandkou v projektu řeší tvorbu povrchově strukturovaných nanovláken s výstupky. Profesor Lukáš pak projekt vede a zaštiťuje stereologickým hodnocením, další kolegové a kolegyně materiály s výstupy testují in-vitro.

Standardní grant GAČR, který vede jako hlavní řešitel prof. et prof. RNDr. David Lukáš, CSc. bude řešen ve spolupráci týmu oddělení Bioinženýrství katedry chemie FP TUL a týmu spoluřešitelky Ing. Simony Lencové, Ph.D. z Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT. Projekt se věnuje se tématu Nanofibers with Shish-Kebab Topography Enabling Reduced Antimicrobial Use with High Efficiency (Nanovlákna s topografií Shish-Kebab umožňující snížení spotřeby antimikrobiálních látek při zachování vysoké účinnosti).

Toto téma navazuje na právě končící projekt GAČR Interakce prokaryotických a eukarytotických buněk s nanovlákny s různou morfologií a strukturou řešený ve stejném týmu se spoluřešiteli z VŠCHT, který byl získán díky předběžným výsledkům získaným v projektu PURE s názvem Study of physical networks in polymer materials (Studium fyzikálních sítí v polymerních materiálech) grantového programu TUL 30005 řešeného v letech 2020–2022.

Jedná se o velmi zajímavé téma tvory povrchově strukturovaných biodegradabilních nanovlákenných materiálů. Spojení výrazné topografie a antibakteriálních látek v různých uspořádáních vede k možnostem snížení potřeby těchto látek. Cílem tohoto projektu je vyvinout nový typ nadstavbových biodegradabilních nanovláken z alifatických polyesterů s jedinečnou povrchovou nanotopografií, které slouží jako nosič jedné nebo dvou antimikrobiálních činidel. Tyto antimikrobiální látky mohou kombinovat své baktericidní účinky založené na mechanických (např. propíchnutí bakterie nanopilířem) i chemických vlivech, přičemž budou používat nižší, ale účinné množství a profily uvolňování antimikrobiálních látek, čímž se zabrání nadužívání léků a vzniku rezistence. Celý tento výzkum je inspirován křídly vážek a cikád, které se vytváření bakteriálního filmu na nich brání nanovýstupky na svých křídlech (viz například doi.org/10.1016/j.mtadv.2021.100176).