Skip to main content

Hodnocení aktuálních výukových metod na FP TUL

| UčiTUL

Pojetí výuky u učitelů budoucích učitelů je důležité téma, proto se vedení FP TUL rozhodlo zjistit subjektivní vnímání výukových procesů, a to nejen z perspektivy pedagogů, ale také studentů, a tím identifikovat oblasti pro zlepšení a navrhnout konkrétní kroky k jejich optimalizaci. Proto v květnu a červnu 2024 provedl Andrei Strukov, instruktážní designer z univerzity v Maine, pilotní sondu v rámci připravovaného aplikovaného výzkumu, do které se zapojilo devatenáct studentů učitelských programů a patnáct vysokoškolských pedagogů z této fakulty. Výběr respondentů probíhal v souladu s principem rovných příležitostí a nediskriminace a jako výzkumné metody byly využity polostrukturované rozhovory s respondenty a reflektivní tematická analýza, přičemž veškerá zjištění byla anonymizována. 

Pan Strukov dospěl ke zjištěním, která všeobecně poukazují na potřebu změny přístupu k výuce, a to z tradičního přístupu zaměřeného na obsah (content-focused approach) na přístup zaměřený na studenta a jeho učení (learning-focused approach). 

Hlavní zjištění od pedagogů

Mezi hlavní zjištění od pedagogů patří fakt, že většina z nich (80 %) reflektuje a uznává, že současné metody výuky na TUL nejsou zaměřené na studenty a jejich učení a jsou málo aktivizující. Jako důvody, které nadále vedou k používání tradičních metod, se různí. Někteří pedagogové uvádí preferenci frontální výuky kvůli špatné zkušenosti s přístupem zaměřeným na studenta a jeho učení, což dokazuje následující výrok jednoho z respondentů: „Rozhodně dávám přednost frontálnímu způsobu a podle mého názoru je snaha zapojit studenty tak trochu negativní zkušenost.“ Tito pedagogové poukazují na fakt, že čeští studenti jsou tradičně velmi pasivní a pokusy o jejich zapojení do výuky často selhaly, protože studenti se raději nezapojovali. V důsledku toho nakonec snahu studenty zapojit vzdali. Častěji zmiňovanými důvody jsou však tradice a komfort se zavedenými postupy: „Je to tradice univerzity a celého systému.“ nebo „Nemyslím si, že by šlo o čas, ale spíš o to vystoupit z komfortní zóny.“, ale také absence jednotné strategie: „V minulosti jsem učil na jednom z deseti nejlepších gymnázií v zemi, takže jsem zvyklý na vysoké nároky na výuku. U nás však takové standardy výuky nemáme.“ Hlavní překážkou pro přijetí interaktivnějšího způsobu výuky je pro většinu pedagogů nedostatek podpory ze strany vedení fakulty, které klade velký důraz na výzkum a na pokrytí učebních osnov, nabízí málo školení v této oblasti a neoceňuje vynikající výuku systematicky. To souvisí i s nedokonalým systémem hodnocení kurzů, které trpí jednak nízkou účastí studentů a navíc se často jedná o nereprezentativní vzorek, což ve výsledku snižuje kvalitu hodnocení. Proto se vyučující domnívají, že hodnocení nemá významný dopad na výukovou praxi, ani na kariérní postup: „Hodnocení a dobrá pedagogická praxe nejsou přecházeny mlčením, ale nejsou oslavovány ani systematicky odměňovány.“

Hlavní zjištění od studujících

Pokud jde o hlavní zjištění od studujících, značná část (75%) uvedla, že na univerzitě převažují tradiční přednášky, které se vyznačují pasivním učením a přílišným spoléháním se na PowerPoint prezentace: „Přestože se někteří učitelé snaží zavádět nové metody, celkový systém stále do značné míry spoléhá na tyto tradiční přednášky.“ nebo „Některé přednášky jsou velmi monotónní. Je to jen o tom, že učitel stojí vpředu a pouze vykládá.“

Zároveň se studující shodli na tom, že tradiční přednášky jsou pro jejich učení neefektivní: „Je těžké zapamatovat si informace, když si jen píšete poznámky bez jakékoliv interakce nebo diskuse.“ a naopak vyjádřili silnou preferenci pro více interaktivní metody výuky, které podporují kritické myšlení, zlepšují kvalitu výuky a diskusi: „Oceňujeme diskuse o probírané látce, protože nám pomáhají lépe ji pochopit a zapamatovat si ji.“ nebo „Když se nás vyučující snaží přimět k tomu, abychom odpověděli na otázky a opravdu se nad nimi zamysleli, je to mnohem účinnější.“

Moderní postupy preferují i v poskytování zpětné vazby a hodnocení, neboť očekávají pravidelnější a konstruktivnější zpětnou vazbu od svých vyučujících. Mají pocit, že některá hodnocení nereflektují přesně jejich učení: „Vadí mi, že v jednom předmětu jsme hodnoceni pouze za těžký závěrečný test, přestože celý semestr pracujeme v seminářích. A to všechno jen za dva kredity. V jiném předmětu je to lepší, máme průběžné hodnocení a víme, jak si vedeme. Tak by to mělo být i jinde.“

Pokud jde o hodnocení kurzu z jejich strany, oceňují možnost poskytnout aktuální a konstruktivní zpětnou vazbu ke kvalitě výuky, ale nejsou si jisti anonymitou při poskytování hodnocení kurzů, protože formulář pro zpětnou vazbu je ve STAGu. Uvítali by systém, který by jim umožnil poskytovat konstruktivní zpětnou vazbu na jednotlivé vyučující bez obav z negativních důsledků například u závěrečné zkoušky. Poslední důležité zjištění se týká využívání technologií ve výuce.

Studenti poukázali zejména na problém nejednotnosti při využívání e-learningových platforem, kdy někteří vyučující zasílají studijní materiály emailem v podobě pdf nebo je umisťují na Google disk. Ocenili by používání pokročilejších nástrojů, nahrávání přednášek a integraci e-learningových platforem. 

Hlavní doporučení pana Strukova

Na základě výše uvedených zjištění pan Strukov doporučuje v prvé řadě zvýšit příležitosti k praktickému a interaktivnímu učení a zapojit studenty do výuky v rámci daného kurzu, a to i v teoretických předmětech. Navrhuje začlenit více aktivit a úkolů praktického charakteru do teoretických kurzů s ohledem na možnosti a potřeby daného kurzu a podporovat správné používání nástrojů umělé inteligence a dalších inovativních technologií pro zlepšení výuky (Chat GPT, DeepL, Elicit, Scite, Litmaps, Jenni, Avid Note a další).

Vyučující by do své výuky měli také zařadit průběžné hodnocení studentů a zpětnou vazbu, přičemž metody hodnocení by měly být sladěny s obsahem a cílem kurzu. Pro asynchronní výuku doporučuje přednášky nahrávat a dát je k dispozici do e-learningové platformy společně s dalšími studijními materiály. Další příležitost ke zlepšení vidí také ve změně systému hodnocení kurzů, tak aby byla zajištěna anonymita, zvýšila se reprezentativní účast studentů na hodnocení, a aby zpětná vazba cílila na konkrétního učitele i kurz. V neposlední řadě navrhuje zavést na TUL specializované designéry výuky, kteří budou podporovat fakultu v oblasti rozvoje a zavádění inovativních výukových postupů zaměřených na studenty. Tito odborníci by poskytovali či zajišťovali průběžná školení, vytvářeli zdroje a nabízeli individuální podporu pro zlepšení kvality výuky na celé univerzitě.