Učitelství pro střední školy

Na naší fakultě dlouho chybělo učitelství pro střední školy. Nyní jsme akreditaci získali a máme za sebou první semestr tohoto navazujícího magisterského oboru. Práci středoškolského pedagoga nám přiblíží dlouholetý spolupracovník naší fakulty, ředitel gymnázia F. X. Šaldy pan Václav Ulvr.

Jak vy jako ředitel gymnázia vnímáte rozdíl mezi výukou na základní a střední škole?
Jsem velmi rád, že na fakultě se zásadně rozšiřuje seznam oborů, které budou vzdělávat budoucí učitele středních škol. Zatímco výuka na základní škole je povinná a dává každému žákovi základní vědomosti a dovednosti, střední školu si mladý člověk vybírá podle svého uvážení.

Učitel na střední škole vychází z toho, že má před sebou žáky, kteří mají o studium zájem a mají také celkem jasno v tom, k čemu jim má střední škola pomoci. Samozřejmě existují i žáci, kteří očekávání učitele nenaplní.

Výuka mladých dospělých má svá specifika, ale doprovází ji možná i řada předsudků. Na co by se podle vás měli studenti učitelství pro SŠ opravdu připravit?
Nástup na školu v pozici učitele po absolvování vysoké školy je velmi náročný proces. Především v prvních 5 letech je třeba počítat se značným množstvím hodin, které tráví vyučující nad přípravami. Je dobré připravit se na drobné neúspěchy. Například na špatný pocit po absolvování vyučovací hodiny, která si vyžádala několik hodin přípravy, ale nepovedla se. Nově nastoupivší učitel/ka/ je podrobován/a/ i „prověrkám“ ze strany žáků (tak naschvál, co vydrží). Pokud vyučující všemi nástrahami (zdaleka jsem nevyjmenoval všechny) projde, směřuje k tomu, aby se stal pro mladé neformálním vzorem. V neposlední řadě je třeba se připravit i na náročné žáky, kteří vyžadují od učitele nejen perfektní odbornou přípravu, ale také vysvětlení smyslu toho, co se v konkrétní hodině učí. Stejně tak je třeba počítat i se žáky méně motivovanými a hledat si k nim cestu.

Předpokládám, že tito učitelé zaujímají v životě gymnazistů velkou roli také co se týče výběru a přípravy na přijímačky na vysokou školu, je to tak?
Ano, to je přesné. Když jsem výše psal o tom, že k nám přicházejí žáci, kteří mají o svých cílech jasno, myslel jsem tím cíl obecný. Je pravidlem, že absolvent gymnázia jde studovat na vysokou školu. To, jaký obor si vybere, je závislé na více ukazatelích (osobní zájem, rodinná tradice, lukrativnost…). A tím, kdo také může tuto volbu ovlivnit je právě učitel. Výborný odborník, který na svůj předmět nedá dopustit a zároveň člověk, který má rád mladé lidi a společně s nimi pracuje na jejich osobním rozvoji.

Naši studenti mohou na vašem gymnáziu absolvovat praxe. Jak taková praxe na střední škole vypadá? Vrací se někteří později i na plný úvazek?
Jsem rád, že mám na Gymnáziu F. X. Šaldy kolegyně a kolegy, kteří rádi berou na praxe studenty z naší fakulty. Praxe probíhá na nižším i vyšším stupni gymnázia v klasické podobě. Tedy jako praxe průběžná a následně souvislá. Během průběžných praxí směřují učitel a student především ke zvládnutí vyučovací hodiny jak z hlediska věcného, tak i formálního. Při souvislé praxi se kromě samotné výuky budoucí kantor/ka blíže seznamuje s chodem školy a s činnostmi, které s vedením vyučovací hodiny přímo nesouvisejí (dohledy, exkurze, mimoškolní činnost, zájmová činnost ve škole…). Rádi vítáme na GFXŠ i další studenty fakulty, kteří k nám chodí na náslechy a besedy s vedením. Systém praxí na liberecké fakultě je pro studující obohacující a může budoucímu učiteli hodně pomoci při prvních krocích v zaměstnání. Momentálně máme na gymnáziu čtyři absolventy liberecké fakulty. Jednoho pana kolegu jsme přijali právě na základě výborně absolvované praxe, kterou spojil s vypracováním podařené diplomové práce.

Budeme rádi za další motivované mladé učitele.

Vy se o tomto nově akreditovaném navazujícím magisterském studijním programu můžete více dozvědět např. ZDE.