Aktuality

Zveme všechny studující a vyučující FP TUL, aby se k nám 20. listopadu 2024 odpoledne připojili na slavnostní události na budově P. Od 16:10 pořádají studentští tutoři Den studentstva, od 18:00 pak následuje Setkání akademické obce spojené s předáním Pamětní medaile a udílením Ocenění děkana.

V době od 16:10 do 19:35 je vyhlášeno děkanské volno.

Podrobnosti:

Pojetí výuky u učitelů budoucích učitelů je důležité téma, proto se vedení FP TUL rozhodlo zjistit subjektivní vnímání výukových procesů, a to nejen z perspektivy pedagogů, ale také studentů, a tím identifikovat oblasti pro zlepšení a navrhnout konkrétní kroky k jejich optimalizaci. Proto v květnu a červnu 2024 provedl Andrei Strukov, instruktážní designer z univerzity v Maine, pilotní sondu v rámci připravovaného aplikovaného výzkumu, do které se zapojilo devatenáct studentů učitelských programů a patnáct vysokoškolských pedagogů z této fakulty. Výběr respondentů probíhal v souladu s principem rovných příležitostí a nediskriminace a jako výzkumné metody byly využity polostrukturované rozhovory s respondenty a reflektivní tematická analýza, přičemž veškerá zjištění byla anonymizována. 

Pan Strukov dospěl ke zjištěním, která všeobecně poukazují na potřebu změny přístupu k výuce, a to z tradičního přístupu zaměřeného na obsah (content-focused approach) na přístup zaměřený na studenta a jeho učení (learning-focused approach). 

Hlavní zjištění od pedagogů

Mezi hlavní zjištění od pedagogů patří fakt, že většina z nich (80 %) reflektuje a uznává, že současné metody výuky na TUL nejsou zaměřené na studenty a jejich učení a jsou málo aktivizující. Jako důvody, které nadále vedou k používání tradičních metod, se různí. Někteří pedagogové uvádí preferenci frontální výuky kvůli špatné zkušenosti s přístupem zaměřeným na studenta a jeho učení, což dokazuje následující výrok jednoho z respondentů: „Rozhodně dávám přednost frontálnímu způsobu a podle mého názoru je snaha zapojit studenty tak trochu negativní zkušenost.“ Tito pedagogové poukazují na fakt, že čeští studenti jsou tradičně velmi pasivní a pokusy o jejich zapojení do výuky často selhaly, protože studenti se raději nezapojovali. V důsledku toho nakonec snahu studenty zapojit vzdali. Častěji zmiňovanými důvody jsou však tradice a komfort se zavedenými postupy: „Je to tradice univerzity a celého systému.“ nebo „Nemyslím si, že by šlo o čas, ale spíš o to vystoupit z komfortní zóny.“, ale také absence jednotné strategie: „V minulosti jsem učil na jednom z deseti nejlepších gymnázií v zemi, takže jsem zvyklý na vysoké nároky na výuku. U nás však takové standardy výuky nemáme.“ Hlavní překážkou pro přijetí interaktivnějšího způsobu výuky je pro většinu pedagogů nedostatek podpory ze strany vedení fakulty, které klade velký důraz na výzkum a na pokrytí učebních osnov, nabízí málo školení v této oblasti a neoceňuje vynikající výuku systematicky. To souvisí i s nedokonalým systémem hodnocení kurzů, které trpí jednak nízkou účastí studentů a navíc se často jedná o nereprezentativní vzorek, což ve výsledku snižuje kvalitu hodnocení. Proto se vyučující domnívají, že hodnocení nemá významný dopad na výukovou praxi, ani na kariérní postup: „Hodnocení a dobrá pedagogická praxe nejsou přecházeny mlčením, ale nejsou oslavovány ani systematicky odměňovány.“

Hlavní zjištění od studujících

Pokud jde o hlavní zjištění od studujících, značná část (75%) uvedla, že na univerzitě převažují tradiční přednášky, které se vyznačují pasivním učením a přílišným spoléháním se na PowerPoint prezentace: „Přestože se někteří učitelé snaží zavádět nové metody, celkový systém stále do značné míry spoléhá na tyto tradiční přednášky.“ nebo „Některé přednášky jsou velmi monotónní. Je to jen o tom, že učitel stojí vpředu a pouze vykládá.“

Zároveň se studující shodli na tom, že tradiční přednášky jsou pro jejich učení neefektivní: „Je těžké zapamatovat si informace, když si jen píšete poznámky bez jakékoliv interakce nebo diskuse.“ a naopak vyjádřili silnou preferenci pro více interaktivní metody výuky, které podporují kritické myšlení, zlepšují kvalitu výuky a diskusi: „Oceňujeme diskuse o probírané látce, protože nám pomáhají lépe ji pochopit a zapamatovat si ji.“ nebo „Když se nás vyučující snaží přimět k tomu, abychom odpověděli na otázky a opravdu se nad nimi zamysleli, je to mnohem účinnější.“

Moderní postupy preferují i v poskytování zpětné vazby a hodnocení, neboť očekávají pravidelnější a konstruktivnější zpětnou vazbu od svých vyučujících. Mají pocit, že některá hodnocení nereflektují přesně jejich učení: „Vadí mi, že v jednom předmětu jsme hodnoceni pouze za těžký závěrečný test, přestože celý semestr pracujeme v seminářích. A to všechno jen za dva kredity. V jiném předmětu je to lepší, máme průběžné hodnocení a víme, jak si vedeme. Tak by to mělo být i jinde.“

Pokud jde o hodnocení kurzu z jejich strany, oceňují možnost poskytnout aktuální a konstruktivní zpětnou vazbu ke kvalitě výuky, ale nejsou si jisti anonymitou při poskytování hodnocení kurzů, protože formulář pro zpětnou vazbu je ve STAGu. Uvítali by systém, který by jim umožnil poskytovat konstruktivní zpětnou vazbu na jednotlivé vyučující bez obav z negativních důsledků například u závěrečné zkoušky. Poslední důležité zjištění se týká využívání technologií ve výuce.

Studenti poukázali zejména na problém nejednotnosti při využívání e-learningových platforem, kdy někteří vyučující zasílají studijní materiály emailem v podobě pdf nebo je umisťují na Google disk. Ocenili by používání pokročilejších nástrojů, nahrávání přednášek a integraci e-learningových platforem. 

Hlavní doporučení pana Strukova

Na základě výše uvedených zjištění pan Strukov doporučuje v prvé řadě zvýšit příležitosti k praktickému a interaktivnímu učení a zapojit studenty do výuky v rámci daného kurzu, a to i v teoretických předmětech. Navrhuje začlenit více aktivit a úkolů praktického charakteru do teoretických kurzů s ohledem na možnosti a potřeby daného kurzu a podporovat správné používání nástrojů umělé inteligence a dalších inovativních technologií pro zlepšení výuky (Chat GPT, DeepL, Elicit, Scite, Litmaps, Jenni, Avid Note a další).

Vyučující by do své výuky měli také zařadit průběžné hodnocení studentů a zpětnou vazbu, přičemž metody hodnocení by měly být sladěny s obsahem a cílem kurzu. Pro asynchronní výuku doporučuje přednášky nahrávat a dát je k dispozici do e-learningové platformy společně s dalšími studijními materiály. Další příležitost ke zlepšení vidí také ve změně systému hodnocení kurzů, tak aby byla zajištěna anonymita, zvýšila se reprezentativní účast studentů na hodnocení, a aby zpětná vazba cílila na konkrétního učitele i kurz. V neposlední řadě navrhuje zavést na TUL specializované designéry výuky, kteří budou podporovat fakultu v oblasti rozvoje a zavádění inovativních výukových postupů zaměřených na studenty. Tito odborníci by poskytovali či zajišťovali průběžná školení, vytvářeli zdroje a nabízeli individuální podporu pro zlepšení kvality výuky na celé univerzitě.

S Andreiem Strukovem, prvním zahraničním odborníkem který k nám přijel v rámci projektu UčiTUL (přečtěte si rozhovor s ním), úzce spolupracovala metodička Petra Romportlová. Jejím úkolem je nyní na základě konkrétních Andreiových zjištění a doporučení pomáhat vyučujícím předmětů v oborových aprobacích hlouběji reflektovat výukové procesy. Cílem je, aby naši studující cítili, že se vyplatí FP TUL studovat, rádi svým přátelům studium naší fakulty doporučí a hlavně se naučí něco smysluplného pro svou budoucí pedagogickou praxi, daleko nad rámec informací, které si mohou sami dohledat.

Přečtěte si rozhovor, v němž Petra Romportlová sdílí své dojmy z projektu UčiTUL a spolupráce s Andreiem Strukovem.

Co vás přivedlo k účasti v tomto projektu a co vás motivovalo k tomu, abyste přijala svou roli metodika v rámci projektu UčiTUL?

S nabídkou práce metodika v projektu UčiTUL mě oslovila vedoucí tohoto projektu a zároveň kolegyně z katedry anglického jazyka Iva Koutská. Jelikož se tématu výukové komunikace věnuji, viděla jsem v této pozici obrovskou příležitost být jednak součástí chystaných změn, kterým fandím, a zároveň se stát oporou při jejich zavádění.     

Jak by podle vás mělo vypadat kvalitní a smysluplné vzdělávání učitelů?

Vzdělávání učitelů by mělo reflektovat požadavky, které jsou na učitele kladeny. Pokud tedy chceme, aby náš absolvent měl všechny kompetence, které by začínající učitel měl mít, musí projít takovým studiem na vysoké škole, které ho kvalitně připraví. Osobně vidím důležitost nejen v kvalitní pedagogické praxi, při které se jednotlivé kompetence rozvíjí nejsnadněji, ale také ve výukových metodách akademiků, které by měly být modelem pro jejich budoucí výuku.

Pokud studenti během svého studia zažívají převážně tradiční přednášky, hodnocení na základě jednoho závěrečného testu a další tradiční postupy, je pravděpodobné, že jejich pojetí výuky bude podobné. Je tedy důležité, aby akademici šli příkladem a volili takové výukové metody, které směřují k přístupu zaměřeného na studenta a jeho učení, a to používáním aktivizujících metod, formativního hodnocení, rozvíjením kritického myšlení, budováním bezpečného prostředí a celkově přenášením odpovědnosti za učení na studenty.

Nejedná se o lehký úkol, protože pokud studenti prošli tradičním vzděláním na základní i střední škole, jejich zapojení nebude zpočátku snadné, nicméně je třeba začít postupně malými změnami a nevzdávat snahu o zapojení studentů do výuky po prvních neúspěšných pokusech.     

Jaké byly doposud vaše nejzajímavější zkušenosti, které jste během realizace tohoto projektu zažila? 

Na začátku projektu UčiTUL přijel na přírodovědně-humanitní a pedagogickou fakultu TUL Andrei Strukov, instruktážní designér z univerzity v Maine, aby zjistil, jaké přístupy k učení na fakultě aktuálně převažují a jak výukové procesy vnímají nejen vyučující, ale také studenti. 

Vedle observací v seminářích na TUL i na fakultních školách, kam naši studenti chodí na praxe, se podařilo domluvit celkem třicet čtyři rozhovorů s pedagogy a studenty, z jejichž zjištění je patrná nutnost změny z tradiční výuky na přístup, který se zaměřuje na studenta a jeho učení. Spolupráce s Andreiem pro mě byla velmi obohacující zkušeností, která mi pomohla si uvědomit svou roli nejen v rámci projektu, ale také v pozici pedagoga.

Děkan FP TUL vyhlašuje na den 20. 11. 2024 (středa) děkanské volno pro studenty Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci z důvodů oslav mezinárodního dne studenstva 2024 a setkání akademické obce FP TUL v blocích 16:10–19:35 hodin.

vyhlášení děkanského volna

Milé kolegyně, studentky, milí kolegové a studenti,

rádi bychom Vás pozvali na kariérní veletrh JobTULDays www.jobtuldays.cz a osobní setkání s praxí, které se bude konat ve středu 6.11.2024 mezi 10-15 hodinou. Budete se zde moci osobně setkat se zástupci 65 organizací na třech místech hlavního kampusu: v budově F u menzy, budově G před aulou a v přízemí budovy G. Se zástupci firem a organizací můžete konzultovat spolupráci, praxe, možná témata závěrečných prací, možnosti pracovních úvazků, brigád případně jiné projekty.

V rámci projektu UčiTUL vyjeli studentky a studenti španělského jazyka z katedry románských jazyků díky doktorce Lianě Hotařové do španělského města Oviedo, kde navštěvovali dvě školy – I.E.S. Doctor Fleming a Colegio La Milagrosa. Cílem bylo poznat španělský školní systém a zároveň rozvíjet dovednosti studujících coby budoucích učitelů. V rámci hospitací navštívili výuku od prvního stupně až po třídy, které bychom u nás zařadili do vyšších odborných škol. Navíc se jim podařilo nastartovat možnou spolupráci v rámci projektu Erasmus+, ve kterém by měli budoucí učitelé z FP TUL možnost získat praxi přímo na jedné z výše zmíněných škol v Oviedu.

Prvním zahraničním odborníkem, který na naši fakultu přijel v rámci projektu UčiTUL, byl Andrei Strukov, který působí jako vedoucí Centra podpory na Univerzitě Maine v Augustě (UMA), kde vede tým zaměřený na podporu kvality výuky a instruktážního designu. Na FP TUL prováděl hloubkový monitoring výukových procesů – vedl mnohé rozhovory a navštěvoval výuku, aby získal hlubší vhled do každodenní reality výuky na naší fakultě. Zajímaly ho především živé osobní, profesní a studijní zkušenosti těch, s nimiž měl příležitost se setkat. Zjišťoval, jak studenti a učitelé vnímají své potřeby, role a povinnosti a jaká jsou jejich přání v kontextu na studenta zaměřené výuky.

Přečtěte si rozhovor, ve kterém Andrei shrnul své zkušenosti a dojmy z výuky na FP TUL. 

Mgr. Petr Desenský je třídním učitelem na ZŠ Vrchlického v Liberci, dlouholetým popularizátorem vědy v iQLANDII a také naším absolventem. Alex Röhrich jej jakožto inspirativního učitele vyzpovídal v našem PedCastu.

Přečtěte si část jejich rozhovoru:

Vaše cesta za učitelstvím byla trošku klikatější – začal jste studiem na ČVUT. Kdy jste se rozhodl, že budete studovat fyziku a matematiku a že to bude tady u nás na FP TUL?

Když jsem se rozhodoval, kam na vysokou školu, to jsem chodil na gymnázium do Poděbrad, dal jsem si tenkrát přihlášku i tady na pedagogickou fakultu na učitelství angličtiny a zeměpisu. Ale můj otec měl firmu na výrobu hasičských aut, takže strojařina pro mě byla jasná volba. Dostal jsem se na fakultu strojní ČVUT. Tenkrát to nebylo nějak moc složité, protože matematika mi docela šla. Nebylo to tam  špatné. Zamiloval jsem se tam do fyziky, protože jsme měli vynikajícího učitele, se kterým jsme dělali strašně super věci, a tím si mě získal. 

V pondělí 21. října 2024 v 17 hodin ve Velkém sále Krajské vědecké knihovny uvede Mgr. Kateřina Portmann, Ph.D. publikaci Návrat domů – Po stopách obětí holocaustu v Liberci. Akce se zúčastní také potomci těch, kteří museli Liberec nuceně opustit a nikdy se sem nevrátili. 

Publikace je výsledkem dlouhodobého výzkumu katedry historie a představuje životní osudy několika rodin, které fatálním způsobem zasáhlo tzv. konečné řešení židovské otázky. Žili v Liberci, pracovali, vychovávali tu své děti. Patřili mezi vážené občanky a občany města, podíleli se na jeho rozkvětu. Většina z nich se hlásila k německé národnosti. Nic z toho je ale nemohlo zachránit před zvrácenými rasovými zákony nacistického Německa. Ze 771 libereckých mužů, žen a dětí, označených za Židy/Židovky, přežilo druhou světovou válku pouze 55.